-
1 μοχθέω
A to be weary or worn with toil, to be sore distressed,ἀλλά μιν οἴω κήδεσι μοχθήσειν Il.10.106
; χείμωνι μόχθεντες (prob.)μεγάλῳ μάλα Alc.18.5
; ; (lyr.): abs., work hard, labour,κάματός ἐστι τοῖς αὐτοῖς μοχθεῖν καὶ ἄρχεσθαι Heraclit.84
, cf. E.Fr. 461, Ar.Pl. 556, Th.2.39, etc.;χρημάτων ὕπερ E.Fr.580.5
; ἐπὶ χρηστοῖς (sc. τέκνοις) Id.Med. 1104 (anap.): c. acc. cogn., μ. μόχθους undergo hardships, Id.Hel. 1446; execute painful tasks, (anap.);πολλὰ δὴ καὶ θερμὰ χερσὶ καὶ νώτοισι μ. S.Tr. 1047
;πολλὰ μ. Ar.Pl. 281
;πολλὰ περὶ τὴν στρατιὰν ἐμοχθησάτην X.An.6.6.31
; τάδε, ταῦτα μ., E.El.64, Ar.Pl. 518, etc.;ἀνήνυτα μ. Epicur.Fr. 470
; μαθήματα μ. toil at learning, E.Hec. 815;μ. ἅπαντ' ἐν οἰκίᾳ Pherecr.10
. -
2 μοχθέω
μοχθέω, wie μογέω, sich anstrengen, bes. durch Anstrengung sich erschöpfen, abmühen; ἀλλά μιν οἴω κήδεσι μοχϑήσειν ἔτι πλείοσιν, Il. 10, 106, er wird noch mehr Kummer leiden; ὄμβροις ἡλίου τε καύμασι μοχϑοῦσα, Soph. O. C. 352; öfter Eur., ἅλις μόχϑων, οὓς ἐμοχϑοῦμεν πάρος, Mel. 1462, ἄλλως, μάτην ἐμόχϑουν, Med. 1030; auch c. acc., erleiden, ertragen, π ολλά, Phoen. 555, ἄλλως τούςδε μοχϑοῦμεν πόνους, Hipp. 301; Ion 103; Ar. Plut. 282. 518; Thuc. 2, 39; ταῦτα, 1, 70; ἄλλα πάντα μοχϑήσουσι, Xen. Mem. 2, 1, 17; = πονεῖν, Cyr. 1, 6, 25, wie Ages. 5, 3; auch πολλὰ περὶ τὴν στρατιὰν ἐμοχϑησάτην, An. 6, 4, 31; einzeln bei Sp. – Aber auch = Etwas mit Anstrengung machen, vollbringen, πολλὰ δὴ καὶ ϑερμὰ κοὐ λόγῳ κακὰ μοχϑήσας sagt Herakles von seinen Arbeiten Soph. Tr. 1036; ταὖτα οἱ ϑεράποντες μοχϑήσουσι, Ar. Plut. 517. – Μοχϑητέον, Eur. Herc. Fur. 1254.
Перевод: со всех языков на все языки
со всех языков на все языки- Со всех языков на:
- Все языки
- Со всех языков на:
- Все языки
- Английский
- Немецкий